|
|
Využití separačních technik ve spojení s hmotnostní spektrometrií pro stanovení environmentálně významných látek
Mácová, Daniela ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce byla identifikace degradačních produktů flexibilních polyurethanových pěn s přidaným biodegradovatelným plnidlem vzniklých hydrolýzou a fotodegradací. U hydrolyzátů polyurethanových pěn, určených pro ekotoxikologické testy, byly za pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS) separovány hydrolýzní degradační produkty. Jejich struktura byla objasňována pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie (MSn). Fotodegradační produkty polyurethanových pěn byly získány expozicí materiálů záření vlnové délky 254 nm. Semivolatilní degradační produkty byly z materiálu izolovány extrakcí n-hexanem, volatilní sloučeniny mikroextrakcí tuhou fází (SPME). Pro jejich identifikaci byla použita plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS) a orthogonální kompletní tandemová plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GCxGC/TOF MS). V závěru této části je diskutován vliv přidaného bioplnidla na charakter degradačních produktů a vliv stanovených degradačních produktů na životní prostředí. Předmětem druhého tématu bylo stanovení izoprostanů – markerů oxidativního stresu v tkáních mořského bezobratlovce sasanky koňské (Actinia equina). Z kyseliny arachidonové byly syntetizovány F2-izoprostany, které byly použity pro vývoj a optimalizaci metody stanovení těchto látek pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS/MS). Optimalizována byla izolace izoprostanů z tkání Actinia equina pomocí extrakce tuhou fází (SPE). Výsledná metodika byla použita pro kvantifikaci izoprostanů v tkáních Actinia equina, které byly vystaveny mírným i vysokým teplotním změnám. Změna teploty měla za cíl iniciovat v organismech oxidativní stres. Sledovány byly rovněž časové změny hladin neznámých sloučenin, které byly z tkání extrahovány spolu s F2-izoprostany. Identita těchto sloučenin je v dizertační práci rovněž diskutována. Závěrem práce je zhodnocení možnosti využití stanovení izoprostanů v korálnatcích k monitoringu oxidativního stresu těchto organismů.
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie ke stanovení markerů oxidativního stresu a mykotoxinů
Čumová, Martina ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce bylo stanovení isoprostanů – markerů oxidativního stresu a dalších látek, které mohou být přítomností oxidativního stresu ovlivňovány. Sledování isoprostanů iPF2-III, iPF2-VI, iPF2-VI, astaxanthinu a polynenasycených mastných kyselin (PUFA), zejména pak kyseliny arachidonové (AA) probíhalo v jikrách lososa obecného (Salmo salar). Byly vyvinuty a optimalizovány metody stanovení těchto látek pomocí chromatografických metod ve spojení s konvenční nebo hmotnostně spektrometrickou detekcí. Výsledné metodiky byly použity pro kvantifikaci sledovaných analytů v jikrách Salmo salar, lišících se svojí životaschopností a vývojovým stadiem. V nepřeživších jikrách bylo obsaženo větší množství sledovaných isoprostanů a kyseliny arachidonové a zároveň nižší množství astaxanthinu než v kontrolních vzorcích jiker (reprezentujících nezatížené jedince). Také relativní zastoupení PUFA bylo ve vzorcích nepřeživších jiker vyšší než v kontrolních vzorcích. Čerstvě nakladené jikry obsahovaly srovnatelnou hladinu sledovaných isoprostanů s kontrolními vzorky. Pouze isoprostan iPF2 IV byl obsažen v kontrolních vzorcích pod limitem stanovitelnosti, zatímco čerstvě nakladené jikry obsahovaly nízké, avšak kvantifikovatelné množství. Vyšší hladiny PUFA a kyseliny arachidonové ve srovnání s kontrolou byly pozorovány u čerstvě nakladených jiker. Nicméně statisticky významný byl pouze rozdíl v množství astaxanthinu. Rozdílná hladina PUFA a astaxanthinu v jikrách mohla souviset s jejich biochemickou spotřebou během vývoje. Životaschopnost jiker Salmo salar proto mohla být ovlivněna přítomností oxidativního stresu. Druhá část této práce se zabývá sledováním mykotoxinů v potravinách a krmivech. Mykotoxiny jsou sekundární metabolity produkované plísněni. Jsou to všudypřítomné nežádoucí přírodní kontaminanty, které mohou vážně poškodit zdraví lidí a zvířat. V současné době je známo více než 500 druhů mykotoxinů. Evropskou legislativou je však regulováno pouze velmi malé množství z nich. Evropská komise však žádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o data vedoucí k zavedení regulačních limitů pro další mykotoxiny. V této studii byla vyvinuta multireziduální metoda pro stanovení 17 mykotoxinů v biotických materiálech. Metoda zahrnuje jak mykotoxiny regulované EU, tak i další mykotoxiny v souladu s požadavky EFSA (aatoxiny, deoxynivalenol, nivalenol, zearalenon, fumonisiny, ochratoxin A, T-2 toxin, HT-2 toxin, enniatiny a beauvericin). Analyty jsou z matrice izolovány pomocí modifikované metody QuEChERS a analyzovány s použitím ultraúčinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UPLC-MS/MS). Metoda navíc umožňuje ze stejného extraktu stanovit i ergotové alkaloidy (ergokornin, ergosin, ergokryptin, ergokristin a jejich odpovídající epimery). Vyvinutá metoda byla použita pro monitoring mykotoxinů a ergotových alkaloidů v krmivech a surovinách pro jejich výrobu a v pivovarském ječmeni a sladu z něj připraveném.
|
|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
|
Redox signaling to chromatin
Plšková, Zuzana
Chromatin je velmi dynamická struktura, která podléhá neustálé regulaci v odpovědi na měnící se podmínky prostředí. Tato odpověď je zprostředkovaná enzymy modifikujícími chromatin, jako jsou histonové acetyltransferázy, které přenáší histonové posttranslační modifikace, což vede ke změnám genové exprese. Jedním z těchto enzymů v rostlinách je GENERAL CONTROL NON-REPRESSIBLE 5 (GCN5). Navzdory jeho důležitosti pro růst a vývoji rostlin stále není dostatečně popsáno, jak probíhá jeho regulace. Nové důkazy poukazují na možnou regulaci remodelace chromatinu prostřednictvím redoxně regulovaných enzymů modifikujících chromatin. Abychom prozkoumali možnou redoxní regulaci GCN5, použili jsme redoxně necitlivé linie nesoucí GCN5 s cysteinem zaměněným za serin. Přestože mutantní rostliny gcn5 vykazovaly zvýšenou náchylnost k oxidativnímu stresu vyvolanou paraquatem, linie s mutovaným GCN5 měly fenotyp podobný kontrolním rostlinám. Dále jsme sledovali interaktom GCN5, abychom identifikovali domnělé funkční interaktory, jejichž vazba na GCN5 by mohla být ovlivněna oxidativním stresem či jeho redoxním stavem. Mutace jediného cysteinu ve struktuře GCN5 nevedla k významným změnám jeho interaktoru, což naznačuje, že je třeba prozkoumat vícenásobné mutanty či mutace jiných cysteinů.
|
|
|
Vliv nanočástic oxidů yttria a samaria na růst rostlin
Brandová, Zuzana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Tato práce se zabývá hydroponickým experimentem s Ječmenem setým (Hordeum vulgare) za přítomnosti nanočástic a chloridů REEs při koncentraci 2·10-4 mol/L a jejich rozpustných chloridů o koncentraci 3·10-4 mol/L. Porovnává vliv dalších nanočástic v roztoku na jejich akumulaci. V tomto případě byly využity hydroxyapatitové NPs. Zároveň bylo zkoumáno, zda ukládání prvků yttria a samaria v rostlině a jejich efekt závisí na formě sloučeniny a typu prvku. Působení yttria a samaria v rostlině bylo stanoveno pomocí enzymatické analýzy stanovující redukující enzymy a stanovení rostlinných pigmentů pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie, jelikož oba typy látek pomáhají redukci reaktivních kyslíkových radikálů. Akumulace prvků byla zároveň stanovena pomocí ICP spektrometru. Klíčová slova: nanočástice, prvky vzácných zemin, redukující enzymy, rostlinné pigmenty, akumulace, oxidativní stres
|
|
|
Vliv mutovaného huntingtinu na oxidativní stres v primárních fibroblastech izolovaných z knock-in miniprasečího modelu pro Huntingtonovu nemoc
Sekáč, Dávid ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Hanzlíková, Hana (oponent)
Huntingtonova chorea je dominantně dědičné onemocnění způsobené expanzí trinukleotidů (Cytosin-Adenin-Guanin) v genu kódujícím protein huntingtin. Nositelé této mutace vykazují příznaky spojené s motorickým poškozením, kognitivní a psychiatrickou poruchou, která se nazývá Huntingtonova nemoc (HD). Hlavním příznakem HD je striatální atrofie ve středním věku života. Protože je známo, že huntingtinový protein se podílí na mnoha buněčných procesech, jako je transkripční regulace a metabolismus, tyto procesy se mění jeho mutací. Jedním ze znaků pozorovaných v HD patogenezi je přítomnost oxidačního stresu. Cílem práce bylo sledovat molekulární změny, které předchází manifestaci HD v miniprasečím knock-in modelu. Jako materiál pro monitorování molekulárních změn vedoucích k tomuto stavu byly použity primární fibroblasty. Jelikož oxidační stres vzniká z nerovnováhy mezi oxidanty a antioxidanty, byla měřena hladina reaktívnich molekul a peroxidace lipidů spolu s expresí genů spojených s antioxidační odezvou. Současně byla sledována exprese genů souvisejících s metabolismem a opravou DNA. Přestože nebyly zjištěny rozdíly v hladině oxidačního stresu nebo v expresi genů antioxidační odezvy, byly pozorovány změny v expresi genů souvisejících s metabolismem a opravou DNA u fibroblastů z knock-in miniprasat ve...
|
|
|
Vliv chloridazonu na raná vývojová stádia raka mramorovaného
ŘEHOŘEK, Martin
Bakalářská práce měla za cíl posoudit vliv chloridazonu na raná vývojová stádia raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Vliv chloridazonu jsme hodnotili podle řady faktorů, jako jsou biomarkery oxidačního stresu a antioxidační biomarkery, růst, mortalita, ontogenetický vývoj a chovaní raků. Získané výsledky z tohoto pokusu poslouží k rozšíření známých dat o působení chloridazonu na raky a vodní ekosystémy.
|
|
|
Vliv abstinenčního syndromu po vysazení morfinu na receptory spřažené s G proteiny a na redoxní rovnováhu v mozku potkana
Kočárková, Veronika ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Barbora (oponent)
Ačkoliv je morfin jedním z nejúčinnějších dostupných analgetik, jeho dlouhodobé užívání je značně omezeno rozvojem tolerance a závislosti. Na objasnění molekulárních mechanismů zodpovědných za tyto účinky se zaměřují desítky let výzkumu s nadějí na vývoj bezpečnějších a účinnějších analgetik. Cílem této diplomové práce bylo přispět k lepšímu porozumění molekulárního působení morfinu, neboť pochopení těchto procesů je nezbytné k vyvinutí lepších terapeutických přístupů. Pomocí metody western blot jsme zkoumali vliv desetidenního podávání stupňujících se dávek morfinu a jeho následného vysazení na klíčové komponenty opioidní signalizace v mozečku a kůře mozkové potkanů. Byly detekovány hladiny opioidních receptorů, podjednotek heterotrimerních G proteinů, GRK3 kinasy a β-arrestinu 2. Mimo to byly zkoumány hladiny adenosinového A3 receptoru a kanabinoidního receptoru typu 1. V neposlední řadě jsme sledovali také vliv morfinu a jeho vysazení na markery oxidativního stresu. Podávání morfinu vedlo k signifikantnímu poklesu hladin GRK3 kinasy v obou částech mozku a tento pokles přetrvával i po vysazení. Tato práce však neprokázala vliv morfinu na množství opioidních receptorů, podjednotek G proteinů ani β-arrestinu 2. Množství adenosinového A3 receptoru a kanabinoidního receptoru typu 1 zůstalo rovněž...
|
|
|
Vliv morfinové prekondice a aktivity mKATP kanálu na přežití diferencovaných buněk SH-SY5Y linie po působení oxidativního stresu
Paluba, Michal ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Morfin jakožto jedno z nejefektivnějších analgetik se v medicíně používá už více než století. Morfin je však znám i pro svůj neuroprotektivní a kardioprotektivní efekt při ischemických poruchách, kdy navozuje zvýšenou rezistenci buněk k oxidativnímu stresu. Jedním z cílů naší práce bylo analyzovat vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu tert-butylhydroperoxidem (tBHP). Podrobný mechanismus protektivního účinku morfinu není však dodnes znám. Současný výzkum zabývající tímto tématem, a hlavně morfinem indukovanou prekondicí, upírá velkou pozornost na mitochondriální ATP senzitivní draselné kanály (mKATP). Existují důkazy o tom, že morfin přes aktivaci opioidních receptorů imituje protektivní efekt ischemické prekondice právě skrz aktivaci mKATP kanálů. Modulace aktivity mKATP kanálu je podle všeho zodpovědná za funkční stav mitochondrie díky změně mitochondriálního membránového potenciálu a regulace produkce reaktivních forem kyslíku (ROS). Dalším cílem naší práce bylo tedy odhalit roli mKATP kanálů v morfinové prekondici a vliv jejich aktivity na přežití buněk. Posledním cílem práce bylo zkoumat vliv permeability mKATP kanálů na změny v produkci ROS a mitochondriální membránový potenciál, jakožto možných...
|
|
|
Reakce rostlin na toxické spolupůsobení arsenu v kombinaci s kadmiem
Burešová, Andrea ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen i kadmium jsou neesenciální, vysoce toxické, karcinogenní prvky, které se v prostředí často vyskytují současně. Vzhledem k časté kontaminaci prostředí oběma prvky je nezbytné zkoumat nejen strategie rostlin pro nakládání s jedním (polo)kovem, ale i mechanismy, které vedou k toleranci či naopak citlivosti v přítomnosti obou prvků. Současná expozice více toxickým prvkům může vést k většímu poškození rostlin, ale může mít také za následek nasazení většího množství a intenzity obranných strategií. Zásadním problémem je kontaminace potravního řetězce skrze plodiny rostoucí na kontaminovaných půdách, což v důsledku představuje riziko pro zdraví lidí i zvířat. Cílem výzkumu v tomto směru je akumulaci a translokaci do nadzemních částí co nejvíce omezit, například pomocí porozumění mechanismům stojícím za akumulací a translokací těžkých kovů, nebo stabilizací toxických prvků v půdě, nebo vyčištěním kontaminované půdy. Jednou z metod čištění půd je fytoremediace, ve které jsou většinou naopak využívány rostliny s vysokou tolerancí vůči toxickým prvkům, nazývané hyperakumulátory. Znalosti o ovlivnění obranných strategií a mechanismů vlivem interakce více prvků jsou důležité pro identifikaci rostlinných druhů schopných aktivovat tyto obranné mechanismy, které mohou být použity pro fytoremediaci na...
|
host ::
RSS.